Vývoj v oblasti sanitace jde v duchu „udržitelných“ vizí (cities of future, circular economy), což konkrétně znamená recyklaci zdrojů co nejblíže jejich použití. V případě sanitací je jedním z možných způsobů, jak tyto vize naplnit, recyklace použité vody a tepla. Nejsnáze a zároveň i nejekonomičtěji jdou recyklovat lehké šedé vody (zejména vody z koupelen) na tzv. bílé vody (užitková/provozní voda na splachování toalet, mytí podlah, závlahu apod.). Takto se dá ušetřit až 50 % pitné vody s návratností investice do 10 let. Používané technologie na recyklaci šedých vod jsou ověřené, nenáročné a lze je automatizovat a kontrolovat i na dálku. Další investice související s šedými vodami pak může směřovat na recyklaci tepla z těchto vod pro účely ohřevu teplé vody. Obecně platí, že čím větší spotřeba užitkové vody je v objektu plánována, tím rychleji se investice vrátí. Nejvýhodnější jsou investice načasované do období rekonstrukce budovy nebo jako součást nové stavby, kde recyklace vody a tepla zvýší hodnocení budovy z hlediska udržitelnosti, a tedy užitnou hodnotu.
Obr. 1: Recyklace zdrojů v městech na úrovni jednotlivých domů
Dělení šedých vod a jejich vlastnosti [1]
Šedou vodou nazýváme podle EN 12056 splaškové odpadní vody neobsahující fekálie a moč, které odtékají z umyvadel, van, sprch, dřezů, praček apod. Šedou vodu je možné po úpravě využívat jako tzv. bílou vodu (vodu provozní) pro splachování záchodů, pisoárů a zalévání zahrad.
Produkce šedé vody činí v domácnostech cca 50 % z celkové produkce odpadních vod (viz Obr. 2), v komerčních budovách cca 27 % z celkové produkce odpadních vod. Produkce šedé vody pouze z koupelen činí v domácnostech až 34 % z celkové produkce odpadních vod. Potřeba vody pro splachování toalet v domácnosti činí až 32 % z celkové potřeby vody, v komerčních přibližně komerčních budovách 50 až 60 % z celkové potřeby vody.
Dělení šedých vod:
- neseparované šedé vody,
- šedé vody z kuchyní a myček,
- šedé vody z praček,
- šedé vody z umyvadel, van a sprch.
Obr. 2: Průměrná spotřeba vody v domácnosti
Charakteristické je kolísání hodnot znečištění, které vyplývá z rozdílného životního stylu. Podle zatížení se dá šedou vodu dělit na vhodnou (voda z umyvadel, van a sprch) a podmíněně použitelnou pro recyklaci (voda z kuchyně včetně myčky nádobí).
V ČR podrobnější předpis pro využití šedých vod chybí. Prozatím lze využít zahraničních předpisů, např. britskou normu BS 8525-1, kde jsou vedle technických požadavků uvedeny i požadavky na ukazatele jakosti provozní (bílé) vody týkající se zdravotních rizik.
Oddělení a využití šedých vod
Oddělení a využití šedých vod vede k nižší produkci odpadních vod – výhodné je použití mj. tam, kde je nedostatek vody nebo se voda nedá vypouštět a je nutné ji odvážet. Ekonomické přednosti vyniknou u staveb, kde se hospodaří s větším množstvím teplé vody (wellness, bazény), zejména pak ve spojení s recyklací tepelné energie.
Největších ekonomických efektů se dosáhne při současném využití srážkových a šedých vod a u budov s velkou spotřebou bílých vod. Různé kombinace je třeba zvážit s ohledem na místní podmínky a cenu nakupované vody [1]. V současnosti se nejčastěji používá technologické schéma sestávající z MBR reaktoru a zařízení UV na desinfekci.
Obr. 3: Schéma využití srážkových a šedých vod v RD
Ing. Karel Plotěný
Použité zdroje:
[1] BOGÁŇOVÁ, I., Možnosti využití šedých vod. Brno, 2012. 106 s., 6 s. příl. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí. Vedoucí práce Ing. Renata Biela, Ph.D.