Využití srážkových vod – současný stav a trendy

Srážkové vody, tedy tzv. dešťovku, lidé v domech využívali odjakživa. Nejčastější asi bylo její využití na zálivku (dešťovka nezasoluje půdy a je i optimální z hlediska potřeby rostlin), na praní (umožňuje úsporu pracích prášků) a dále jako užitkovou vodu, např. na mytí vozidel.

Především s rostoucím ekologickým uvědoměním podpořeným dotacemi se i v České republice začíná systematičtěji uvažovat o využití srážkových vod. Srážkové vody, tedy tzv. dešťovku, lidé v domech využívali odjakživa. Nejčastější asi bylo její využití na zálivku (dešťovka nezasoluje půdy a je i optimální z hlediska potřeby rostlin), na praní (umožňuje úsporu pracích prášků) a dále jako užitkovou vodu, např. na mytí vozidel. Lidé ji také často používají na sprchování – viz jednoduchá zahradní zařízení, ve kterých se zároveň v létě přirozeně ohřívá voda. Amatérská řešení jako barel, sud nebo nějakou nádrž najdeme pod okapem skoro v každém domě.

Amatérské řešení na využití srážkových vod

Obr.1: Amatérské řešení na využití srážkových vod

Na základě dotačních titulů se stále častěji řeší použití dešťové vody i uvnitř domu, tj. na praní a na splachování záchodů. Ve výhledu je i použití srážkových vod na osobní hygienu, nebo dokonce např. u ostrovních domů i jako vody na vaření a pití. Nedostatek vody, snaha ušetřit a stále častěji i zdravotní důvody (kožní problémy, alergie na chlor) nebo prostě jen ovlivnění ekologickými trendy nás nutí přemýšlet nad tím, jak se tohoto fenoménu ujmout profesionálně, a to i z hlediska obhajitelnosti u tradičně opatrných hygieniků. Technických řešení máme k dispozici celou řadu, tak je jen věcí ekonomičnosti, jak rychle se tato řešení budou šířit. Vedle klasických způsobů využití se postupně objevují i další nápady a technická řešení, jako je např. membránová ultrafiltrace a následné využití srážkové vody na přípravu jídel a pití nebo využití srážkové vody na chlazení.

Stav příprav na využití

Technická řešení jsou k dispozici, ekonomická výhodnost je však zatím vzhledem k nízké ceně pitné vody a bezplatnému odvádění srážkových vod z rodinných domů diskutabilní. Ale ekologické a zdravotní argumenty jednoznačně využití dešťovky podporují. Nový argument, který hovoří ve prospěch použití srážkových vod, je kontaminace některých zdrojů pitné vody zbytkovým znečištěním z pesticidů nebo plastů. U rekonstruovaných a nových domů je použití srážkových vod tématem, kterým je vhodné a nutné se zabývat i v souvislosti s povinností řešit hospodaření se srážkovými vodami přímo ze zákona. V případech, kdy musíme tak jako tak akumulovat, vyjde návratnost velmi zajímavě. Zasahovat do nových domů a dodatečně tam instalovat další rozvody užitkové vody, se zatím po ekonomické stránce moc nevyplatí, ale i tady mohou mít obyvatelé pro využití srážkových vod například zdravotní důvody.

Tradiční využití srážkových vod jako užitkové (provozní…) vody

Když vycházíme z obecných požadavků na hospodaření s dešťovými vodami (HDV) a z principů udržitelného rozvoje, tj. šetřit zdroje a problémy řešit u zdroje, tak nás logicky jako první opatření musí napadnout využití srážkových vod jako vody provozní (na praní, mytí, splachování) a vody na zalévání. Využití srážkových vod obvykle vyžaduje oddělené odvádění málo znečištěných srážkových vod ze střech přes jednoduchá čisticí zařízení do jímky. Ostatní znečištěné srážkové vody, např. z komunikací, se často odvádějí bez využití, protože jejich čištění je nákladnější. Ale i nad jejich využitím se uvažuje stále více a k dispozici jsou i konkrétní technická řešení pro filtraci ve větším rozsahu. Často se již tato řešení realizují ve Středomoří, kde je sladké vody nedostatek, např. pro závlahu parků.

Hlavní části tradičních systémů

Obr. 2: Hlavní části tradičních systémů: 1 - řídící jednotka s čerpadlem, 2 - doplňování pitné vody, 8 - filtrační zařízení srážkové vody

Předčištění srážkových vod, požadavky a náklady na jejich akumulaci a distribuci

Dešťové vody vyžadují zpravidla pouze jednoduché mechanické způsoby čištění, v některých případech doplněné o hygienické zabezpečení. Dešťové vody je potřeba uchovávat tak, aby se v nádržích minimalizovala možnost růstu mikroorganismů a trofizace (řas apod.). Objem nádrže na dešťovou/provozní vodu se zpravidla stanovuje na potřebu provozní vody na 14 až 21 dnů. Pro rodinný dům je tak zpravidla ekonomicky výhodná nádrž mezi 3 až 4 m3, což představuje náklad tak kolem 15 tis. Kč. Včetně přečištění, zařízení na čerpání vody do rozvodu užitkové vody a doplňování vody v případě nedostatku srážkové vody pitnou vodou je pak náklad na pořízení celé sestavy zařízení, včetně montáže, kolem 45 tis. Kč. Cena včetně stavebních prací a instalace vnitřního rozvodu pak může dosáhnout až 100 tis. Kč. Při instalaci svépomocí a v příznivých podmínkách se naopak dá náklad snížit až k hodnotě kolem cca 60 tis. Kč.

Tab. 1: Modelové situace s kalkulací provozních nákladů a návratnosti při využití zařízení pro hospodaření s dešťovými vodami

 

½ spotřeby rodinného domu

Splachování toalet v bytovém domě

Účel

praní, splachování – 4 osoby

splachování – 50 osob

Cena

100 000 Kč

300 000 Kč

Plocha střechy

min. 120 m2

min. 400 m2

Realizace

14 dní

30 dní

Provozní náklady

150 Kč / rok

2000 Kč / rok

Návratnost

13 let

11 let

Životnost

30 let

30 let

Úspory s využitím srážkové vody

V současné době není zatím ekonomičnost zachycování srážkové vody v případech, kdy je k dispozici dostatek pitné vody, úplně přesvědčivá (viz Tab. 1). Trend, díky legislativním i ekonomickým tlakům, je však zřejmý, a tak u novostaveb a při rekonstrukcích budov už asi není pochyby o rozhodování se ve prospěch budoucího využití srážkové vody. V poslední době se ale nabízejí ještě další možnosti a další úhly pohledu na srážkové vody, a to využití akumulace při řešení odtoku ze stavebních pozemků a pak úplně nový revoluční pohled na využití srážkových vod jako totální náhrady vod pitných z veřejných vodovodů.       

Využití objektů pro odvádění srážkových vod (HDV) i pro zásobování budov provozní vodou

Díky relativně nízké ceně vody z veřejných vodovodů vychází obvykle návratnost použití zařízení na využití srážkových vod nevýhodně (někde kolem 20 roků), a tak motivace pro využití srážkových vod je obvykle daná kombinací několika výhod – lepšího působení na životní prostředí, menší spotřebou pracích prášků atd. V současnosti využití srážkových vod podpořila i povinnost řešit HDV u nových staveb a rekonstrukcí. V podstatě je řešení odvádění srážkových vod obvykle spojeno s jejich akumulací, odtud už je jen kousek k jejich dalšímu využití, protože skladování srážkových vod je tou největší položkou v pořízení systému na využití srážkových vod.

Schopnost současné akumulace a retence

U nádrží na dešťovou vodu se dá zkombinovat akumulace a retence v jedné nádobě a šetřit tak jak potřebný objem, tak i finance. Část objemu nádrže slouží pro akumulaci a zbytek na zdržení přívalového deště a ochranu stokové sítě proti přetížení. Regulace odtoku z retence může být provedena škrtícím otvorem nebo čerpáním pro případ, že výškové poměry nedovolí gravitační napojení na dešťovou kanalizaci. Velikost akumulačního objemu se navrhuje s ohledem na předpokládanou potřebu srážkové vody (závlaha, užitková voda, splachování WC, praní), retenční objem pak s ohledem na lokalitu, na celkový srážkový úhrn, odpovídající intenzity srážek a na citlivost lokality z hlediska ohrožení přívalovým deštěm.

Příklad řešení nádrží na zabezpečení požadavků HDV Příklad řešení nádrží na zabezpečení požadavků HDV

Obr. 3: Příklad řešení nádrží na zabezpečení požadavků HDV a současně i akumulace pro využití srážkových vod v domě

Využití srážkové vody jako vody pitné

Využití srážkové vody jako vody pitné je další možnost, jak se zcela zbavit závislosti na veřejném vodovodu. Klasické řešení v současnosti používané spočívá v tom, že se přímo pod příslušné výtokové ventily nainstaluje zařízení, které zabezpečí jakost pitné vody. Doporučuje se zahrnout poddřezovou reverzní osmózu spojenou s UV lampou a mechanickou předfiltrací.

Využití srážkové vody jako chladící vody

Srážkovou vodu se využít jako chladící vodu při přímém chlazení klimatizací nebo nepřímo, a to na zálivku fasád a plochých střech nebo jako vodní prostředí pro mokřady umístěné v zástavbě a určené k eliminaci teplotních ostrovů nebo ke zlepšení klimatu. S objekty veřejné zeleně obsahujícími vodní prvky se setkáváme zatím spíše v zahraničí, ale pomalu se dostávají do návrhů i u nás. Navíc jsou tyto prvky podpořeny dotacemi – viz zelené střechy nebo řešení HDV v obcích.

Srážková voda jako zdroj

Stále se objevují a budou objevovat nová řešení na využití srážkových vod při praktických aplikacích – je to logické a v podstatě i žádané. Pokud bereme srážkovou vodu jako jeden ze zdrojů, pak co nejlepší využití zdrojů mají ve svých cílech snad všechny iniciativy posledních let – chytrá města, města budoucnosti, cirkulární ekonomika, opatření proti suchu, nízkoenergetické stavebnictví atd. Řešení máme, tak teď už jen příznivou legislativu a co nejvíce odvážlivců ochotných chovat se udržitelně – jako společnost na tom jen vyděláme.

Ing. Karel Plotěný

Další články

Voda pro modro-zelenou infrastrukturu ... webinář

Asi už se dnes všichni shodnou na tom, že je třeba bojovat proti tepelným ostrovům ve městech, protože mohou v blízké budoucnosti učinit města v letních dnech neobyvatelná.

Chytrý strom AS-POUSTR jako prvek modrozelené infrastruktury

Modrozelená infrastruktura usiluje o zlepšení mikroklimatu a efektivní hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Cílem je především zmírnění efektu tzv. městských tepelných ostrovů.