Dešťová voda a její využití

Dešťová voda může po minimální úpravě nahradit v řadě případů vodu pitnou (užitková voda na splachování záchodů, úklid, mytí vozidel), v případě závlahy je pak dokonce i vhodnější než pitná.

Proč a kde využívat dešťovou vodu

Dešťová voda může po minimální úpravě nahradit v řadě případů vodu pitnou (užitková voda na splachování záchodů, úklid, mytí vozidel), v případě závlahy je pak dokonce i vhodnější než pitná. Obvykle je srážková voda schopná nahradit až 50 % pitné vody. Za určitých podmínek a stále častěji se používá i na osobní hygienu, zejména tam, kde je pitné vody nedostatek, nebo kde to zákazníci vyžadují s ohledem na zdravotní stav např. dětí (atopické ekzémy apod.). Orientační spotřeba vody v domech viz následující obrázek.

Proč a kde využívat dešťovou vodu



Obvyklé schéma na využití srážkové vody viz EN 16941-1

Voda ze střechy je zachycena okapem (1) a přes mechanický filtr hrubých nečistot (2) natéká do zásobníku srážkové vody (3), nezachycený přebytek odtéká přepadem (13,5) do zásaku nebo kanalizace. Voda určená k využití v budově je pak čerpána (7) do rozvodu užitkové vody a použita na splachování záchodů (8), nebo zálivku (12). V případě nedostatku srážkové vody je do systému dopouštěna pitná voda a to tak, aby nedošlo k propojení rozvodu pitné a užitkové vody (9). Výtokové ventily užitkové vody musí být označeny tabulkou „nepitná voda“.

Obvyklé schéma na využití srážkové vody viz EN 16941-1



Rozvody užitkové vody v rodinných domech a ve veřejných budovách

Pro vlastní účely a účely splachování obvykle stačí mechanické předčištění srážkových vod. Pro veřejné budovy a použití pro hygienické účely se doporučuje úprava vod. Obvykle stačí hygienizace vod – UV nebo dávkování chloru, popř. i vícestupňové ve formě ultrafiltračních membrán + hygienizace.

Navrhování zařízení pro využití srážkových vod

Asi nejvhodnější je postupovat podle norem (např. ČSN EN 16941-1). Z předpokládané spotřeby užitkové vody, z předpokládané produkce srážkových vod (plocha střechy x srážkový úhrn) a z předpokládané bezdešťné doby (cca 21 dnů) se vypočítá optimální velikost nádrže na dešťovou vodu, kterou můžeme upravit podle toho, jaká je dostupnost pitné vody. V potaz bychom měli brát, zda uvažujeme s využitím vody na závlahu (na 100 m2 se uvažuje s 1 m3 objemu navíc).

Volba nádrže

Asi nejčastější a nejpodstatnější komplikací je nevhodná volba nádrže v případech vyšší hladiny podzemní vody, tj. tam, kde hrozí poškození nádrže vztlakem (a to i v případě výkopu v nepropustné zemině a obsypu nádrže např. pískem). Z tohoto pohledu a z pohledu možnosti umístění nádrže do pojezdu se volí obvykle mezi plastem a betonem.

Údržba systému

Akumulační nádrž je vhodné minimálně jednou za rok důkladně vyčistit, a to v období po pylové sezóně (tam, kde se pyl vyskytuje) nebo na začátku jarní sezóny. Zařízení, která využívají membrán, např. pro výrobu hygienicky nezávadné vody, je možné dozorovat i na dálku. Častým vybavením nádrží je také sledování výšky hladiny v nádrži – mechanické nebo digitální.

 

Ing. Karel Plotěný

Další články

Voda pro modro-zelenou infrastrukturu ... webinář

Asi už se dnes všichni shodnou na tom, že je třeba bojovat proti tepelným ostrovům ve městech, protože mohou v blízké budoucnosti učinit města v letních dnech neobyvatelná.

Chytrý strom AS-POUSTR jako prvek modrozelené infrastruktury

Modrozelená infrastruktura usiluje o zlepšení mikroklimatu a efektivní hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Cílem je především zmírnění efektu tzv. městských tepelných ostrovů.